Odpověď na první podotázku je naprosto jednoznačná. Limit je stanoven zákonem ne jako nějaká mírná hodnota znečištění, ale jako hodnota, která se pokládá za maximálně přípustnou zákonem.  Pokud dojde k překročení maximálně přípustné hodnoty, tedy limitu dle zákona, jedná se o závažný stav rozporu se zákonem, což žádný úředník ani člen samosprávných orgánů nesmí tolerovat.

Odpověď na druhou podotázku je také jednoznačná. Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok stanovuje Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., zákona o ovzduší. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v části 1 této Přílohy jednoznačně uvádějí jako nezávislé limity limit pro maximální koncentraci částic polétavého prachu PM10 v ročním průměru 40 μg.m-3 a limit pro maximální koncentraci částic polétavého prachu PM10 v denním průměru 50 μg.m-3 s maximem 35 dní za kalendářní rok. Ani jeden z těchto limitů nesmí být překročen. Pokud dojde k překročení kteréhokoliv z těchto dvou zákonem daných limitů nebo některého z řady dalších zákonem daných limitů (např. pro Oxid siřičitý, Oxid dusičitý, Oxid uhelnatý, Benzen, částice polétavého prachu frakce PM2,5 nebo olovo) došlo ke stavu, že ovzduší je nadlimitně znečištěno a jedná se tedy o stav, který je v rozporu se zákonem.

To, že nejedná o jakkoliv tolerovatelná překročení limitů, ale o překračování opakovaná a velmi významná dokládají i data Českého hydrometeorologického ústavu dostupná na www.chmi.cz. Souhrn těchto dat za posledních 19 let je v následující tabulce.

K této tabulce je vhodné poznamenat, že pokud stanice neměřila dostatečný počet dnů, pak sice mohlo dojít k překročení limitu pro maximální denní koncentraci více než 35x za rok, ale data jsou neúplná, takže tento stav nelze prokázat. Proto některé roky nejsou v tabulce vyhodnoceny jako překročení limitů.

Také mohou nastat obzvlášť příznivé rozptylové podmínky, kdy v některém období roku, kdy se jinak problémy se znečištěním ovzduší vyskytují, k překročení denních limitů nedojde. Taková situace nastala např. v roce 2015, kdy v první polovině roku došlo k běžně očekávaným 25 dnům s překročení denního limitu, ale v druhé polovině roku pouze k 8 nadlimitním dnům. Je celkem jednoduché vysvětlit tento jev. Druhá polovina roku 2015 byla zcela mimořádně teplotně nadnormální s podmínkami typickými pro období, kdy jsou rozptylové podmínky takové, že nadlimitní znečistění nevzniká, tj. podobnými jako v období duben – září. Rok 2015 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším od roku 1850, co se vedou světové záznamy. Podle ještě delších záznamů v ČR byl podle ČHMÚ tok 2015 společně s rokem předchozím nejteplejší od roku 1775, (tedy za 240 let) odkdy se průměry sledují.

Je tedy liché usuzovat, že pokles počtu nadlimitních dnů, ostatně pouze na 94 % limitu, je způsoben nějakým trendem zlepšování kvality ovzduší vázaným na nějaká v JMK aplikovaná opatření. Zjevně tomu tak není a zázraky se nedějí. Bez konkrétních opatření v ČR nemůže dojít k dlouhodobé změně stavu znečištění ovzduší ve sledovaném území.

Ostatně hned v dalším půlroce, od 1. ledna 2016, došlo na stanici Lány (k 1. 6. 2016) k 18 dnům překročení.

Situace s nadlimitním znečištěním se tedy nijak viditelně nebo prokazatelně nezlepšuje, jen dochází cyklicky k letům, kde rozptylové podmínky jsou tak příznivé, že k překročení limitů PM10 nedojde.

Ještě je možné dodat, že modelování rozložení znečištění je obtížné i z důvodu malého počtu měřících stanic. Nicméně i modely ČHMÚ v letech, kdy rozptylové podmínky nejsou obzvlášť příznivé, ukazují velmi plošně rozsáhlé oblasti, kde je znečištění nadlimitní. Je tomu tak např. pro model ČHMÚ pro rok 2011, který je na níže připojeném obrázku:

Z tohoto obrázku by se bylo možné domnívat, že v oblasti Bosonoh v roce 2011 byla situace relativně příznivá. Ale není tomu tak. Stanice Brno-Lány v Brně-Bohunicích svými daty velmi dobře koreluje s daty ve stanici, kterou provozovala Městská část Brno-Bosonohy právě v letech 2011 a 2012.

Porovnání údajů z obou stanic ukazuje, že stanice v Brně-Bosonohách naměřila dokonce více dnů s nadlimitně znečištěným ovzduším než je tomu pro stanici Brno-Lány.

Tento zjištěný fakt je ale zcela logický. V Brně-Bosonohách se k sobě velmi přibližují dvě komunikace, a to dálnice D1 a tzv. „Stará Pražská“, tj. silnice II/602. Logicky jsou zde tedy horší podmínky než prostoru Brno-Lány. Toto ale modely ČHMÚ obtížně zachycuji, nebo dokonce nezachycují, protože modely ČHMÚ nejsou založeny na zahrnutí hlavních komunikací, ale na interpolaci a extrapolaci dat z ČHMÚ zpracovávaných stanic. Takto se může stát, že model ČHMÚ naznačuje pokles úrovně znečištění a přitom je zde dokonce nárůst úrovně znečištění.