Dálnice D52 v prostoru Mikulova, jak je navrhována by vypadala zhruba takto:

Tato dálnice by se stala součástí transevropského Baltsko-adriatického koridoru, což je z hlediska kapacitního podobný transevropský tah jako dálnice D1 u Brna, a to se všemi negativními následky, tzn. s vysokou prašností (neb měřicí stanice Sedlec již nyní v několika letech zaregistrovala nadlimitní zátěž pouze při existenci I/52), s vysokou hlučností, a to zejména v noci, neb dálková kamionová tranzitní doprava nemá v noci výrazně nižší intenzitu než ve dne.

Město Mikulov by se tak mohlo změnit z města s ambicemi být zahrnuto na evropský seznam památek UNESCO nebo aspoň na seznam dle mezinárodní Smlouvy o evropském dědictví, na provinční zaprášené město zahlcené hlukem z dálnice. Umístění Mikulova výškově nad plánovanou dálnicí D52 by znamenalo, že tento hluk nelze efektivně odstranit žádnými protihlukovými stěnami.

Navíc dálnice D52 by byla vedena okolo Mikulova částečně po relativně vysoké estakádě, neb musí překročit železniční trať a je zde navrhována speciální estakáda k překročení vzácné lokality Slanisko v trojúhelníku u Mikulova, která byla před lety navržena, aby se stala lokalitou evropsky chráněného systému NATURA 2000 (a pak po politických tlacích, kdy i hejtman psal premiérovi, ať zařazena není doposud do NATURA 2000 zařazena nebyla). Vzácnost této lokality je ale nesporná a nezbývá než jí chránit. Jak se bude dařit této vzácné lokalitě pod estakádou, kde budou jezdit dálkové kamióny si lze barvitě představit …      

Alternativní koncepce nepočítá s dálnicí D52 v prostoru Mikulova. Alternativní koncepce páteřní dopraví infrastruktury je založena na autorizovaných dopravně ekonomických studiích dlouholetého projektanta dálnic, pana ing. Strnada. Jedná se o jeho autorizovaná posouzení z let 2011, 2012 a 2014.

V Alternativní koncepci bylo navázáno na vládou schválenou Politiku územního rozvoje a byly akcentovány zde schválené koridory rychlostní silnice D55 včetně plnohodnotného obchvatu Břeclavi a nové kapacitní silnice S8 včetně plnohodnotného obchvatu Znojma. Silnice D52 byla ponechána jen jako přivaděč k Brnu. 

V kontextu alternativní koncepce dle ing. Strnada (2012) se předpokládá odvedení dopravy z oblasti Mikulova několika způsoby, a to

             Odvedení dopravy Praha – Vídeň a dopravy Liberec / Kolín  (Hradec Králové, Pardubice) / Havlíčkův Brod – Vídeň

z trasy přes Mikulov na výrazně kratší trasu Jihlava – Znojmo – Vídeň (se zahrnutím plnohodnotného obchvatu celé Znojemské aglomerace)

             Odvedení dopravy Polsko (Katovicko) / Ostravsko / Olomoucko – Vídeň / Bratislava

Z trasy přes Mikulov na výrazně kratší trasu po budované dálnici D55 Přerov – Otrokovice – Břeclav a dále ve směrech Bratislava a Vídeň (se zahrnutím plnohodnotného obchvatu Břeclavi)

Lze dokladovat výsledky dopravního modelování, provedeného již v roce 2007.

Krajský úřad tuto odbornou studii s dopravním modelováním vlastní a ignoruje ji.

Obrázek vlevo je případ nepostavení dálnice D52 s tím, že v Břeclavi je vybudován obchvat ve dvoupruhovém provedení.  V tomto případě je (bez započtení změn ze strany Rakouska) na hraničním přechodu Mikulov predikováno průměrně cca 6 800 vozidel denně a ten stejný počet i na hraničním přechodu Břeclav-Poštorná/Reintal. 

Pro porovnání je na obrázku vpravo varianta čtyřpruhového obchvatu Břeclavi (tj. D55 dovedené až na hranici s Rakouskem). V tomto případě se velká většina vozidel přesouvá na dálniční obchvat Břeclavi a na hraničním přechodu Břeclav-Poštorná/Reintal je predikováno téměř 16 tis. vozidel denně. Současně však dochází k dramatickému poklesu intenzity dopravy na hraničním přechodu Mikulov / Drasenhofen na pouhých cca 1.7 tis vozidel denně.

Podobné výsledky poskytlo i dopravní modelování provedené odborníkem na dopravní modelování a zahrnuté v posouzení ing. Strnada (2007). Zde je navíc doloženo, že velký převod vozidel z hraničního přechodu Mikulov na hraniční přechod Břeclav představuje zejména nákladní doprava. To je zcela logické, protože trasa z Polska a Ostravska do Vídně přes Břeclav je o cca 35 km kratší než trasa se zajížďkou přes Brno a nákladní doprava nepochybně preferuje dálniční spojení na silnicí dvoupruhovou.

V roce 2010 při posledním celostátním sčítání intenzit dopravy byla na hraničním přechodu Mikulov zjištěna průměrná intenzita dopravy 5 tis. vozidel denně. Pokud by tedy v budoucnu měla intenzita na hraničním přechodu Mikulov díky kvalitnímu obchvatu Břeclavi klesnout na méně než třetinu, bylo by to velmi příznivé pro Mikulov a došlo by k významnému odlehčení oblasti Mikulovska.  Takto velký pokles není ani tak překvapivý, pokud se vezme v úvahu, kde jsou zdroje a cíle dopravy, která dnes projíždí přes Mikulov a která by zde projížděla po vybudování dálničního obchvatu Břeclavi.  Po zprovoznění obchvatu Břeclavi by zřejmě na hraničním přechodu Mikulov zůstala zejména doprava z velmi zúženého regionu, v podstatě doprava z oblasti Pohořelice – Poysdorf. A zde cca 1.7 tis. vozidel denně je pro přeshraniční dopravu intenzita spíše dost nadhodnocená.

Závěrem lze uvést:

Nebude-li u Mikulova realizována dálnice D52 nedojde k výše uvedeným negativním vlivům a oblast Mikulovska a Pálavy zůstane chráněna i pro své unikátní přírodní bohatství.

Pokud současně bude u Břeclavi vybudován kvalitní obchvat, tranzitní (mezinárodní) doprava u Mikulova má šanci natolik poklesnout, že problémy, které Mikulov dnes by měly do značné míry vymizet s touto sníženou intenzitou dopravy.

Celé řešení dle ing. Strnada (2012) tak v širších souvislostech vypadá takto:

·         Znojmo – má být vybudován plnohodnotný „velký obchvat“, bude odvedena tranzitní doprava z celé Znojemské aglomerace

·         Mikulov – tranzitní doprava v Mikulově na dnešní I/52 významně poklesne

·         Břeclav -   má být vybudován plnohodnotný „dálniční obchvat“, bude odvedena tranzitní doprava z Břeclavi

Na závěr lze dodat, že silnice I/52 byla vybudována zcela nedávno a některé její úseky byly kolaudovány dokonce až po roce 2000. Tato silnice byla v Mikulově vyprojektována jako obchvat celé urbanizované části Mikulova a je tomu tak doposud. Západně od dnešního vedení I/52 nejsou téměř žádné obytné budovy a navíc po obou stranách dnešní silnice I/52 jsou prakticky všude průmyslové a obchodní objekty. Dnešní silnice I/52 tedy při poklesu intenzit tranzitní dopravy je zjevně naprosto dostatečným obchvatem urbanizované části Mikulova i dnes a bude jím i v dohledné budoucnosti.

Mikulov tedy druhý obchvat nepotřebuje.   Obchvaty naopak velmi potřebují Znojmo a Břeclav.