Zkapacitnění dálnice D1 v úseku od napojení D43 v trase vedené v Boskovické brázdě až po Holubice je žádoucí pro zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy.  Cílem z našeho pohledu není přivést na D1 další dálkovou tranzitní dopravu.

V kontextu alternativní koncepce dle ing. Strnada (2012) se předpokládá odvedení dopravy z dálnice D1 několika způsoby, a to

·         Odvedení dopravy Praha – Vídeň a

dopravy Liberec / Kolín  (Hradec Králové, Pardubice) / Havlíčkův Brod – Vídeň

z trasy přes Brno na výrazně kratší trasu Jihlava – Znojmo – Vídeň (se zahrnutím plnohodnotného obchvatu celé Znojemské aglomerace)

 

·         Odvedení dopravy Polsko (Katovicko) / Ostravsko / Olomoucko – Vídeň / Bratislava

Z trasy přes Brno na výrazně kratší trasu po budované dálnici D55 Přerov – Otrokovice – Břeclav a dále ve směrech Bratislava a Vídeň (se zahrnutím plnohodnotného obchvatu Břeclavi)

 

·         Odvedení dopravy Praha – Ostrava na výrazně kratší trasu budovaného dálničního spojení D11 + D35

 

Zkapacitnění by mělo též umožnit aplikaci dopravně technických opatření zajištujících, aby bylo možné zamezit nákladní tranzitní dopravě po silnici II/602 (stará pražská) přes MČ Brno-Bosonohy.

Zkapacitnění dálnice D1 musí být doprovázeno stavebními úpravami, kdy kritické úseky dálnice D1 budou vloženy do tubusu. Tím se sníží hluková zátěž obyvatelstva. Tyto kritické oblasti jsou v prostoru Troubsko/Bosonohy (cca 1.7 km) a Ostopovice/Starý Lískovec, Nový Lískovec a Bohunice (cca 1.5 km). Vybudováním těchto tubusu může vzniknout „zelený most“ mezi uvedenými hustě urbanizovanými oblastmi a území, kde se dnes nachází nepřekročitelná bariéra, dálnice D1, budou opět spojeny, což umožní pěší a cyklistické spojení.

Stejně tak do tubusu je žádoucí umístit obchvat Bosonoh. Tento dvoupruhový tubus by měl se přimykat těsně k tubusu dálnice D1. Tím by se zamezilo nešťastné situaci, že doprava z dopravně přetížené silnice II/602 (tzv. stará Pražská) ze středu Bosonoh bude přenesena k dálnici D1 s tím, že obyvatelé jižně od silnice II/602 budou vystaveni kumulativním vlivům z dálnice D1 a z obchvatu Bosonoh.  Obchvat Bosonoh je ostatně nutno navrhovat velmi pečlivě, což není případ návrhu v 3. pokusu o ZÚR, kde tento obchvat je zkrácen se zdůvodněním, že území dále na západ je rezervováno pro obří křižovatku D1 x D43 x Jihozápadní tangenta. Přitom tato mimoúrovňová křižovatka je nerealizovatelná, ale blokace plochy pro ni ve formě územní rezervy v 3. pokusu o ZÚR je ukázkou nekoordinovanosti postupu Jihomoravského kraje, kdy nedořešená kauza D43 blokuje smysluplné vytrasování kvalitního obchvatu Bosonoh.

Není bez zajímavosti zveřejnit jak ve studii Ing. Strnada (2014) a v autorizovaném projektu Ing. Kalčíka (doplnění z roku 2015) je řešeno napojení dálnice D43 na dálnici D1 a na silnici I/23 do Rosic. Je to doloženo na níže připojeném obrázku:

Toto řešení umožňuje odsunout mimoúrovňovou křižovatku z dotyku s obytnou zástavbou Ostrovačic a nově ji umístit do prostoru, kde je možné realizovat přímé napojení od Rosic k severu.