Studie Ing. Strnada mají svůj historický kořen v jeho ideovém návrhu z roku 2007. Již v roce 2007 Ing. Strnad poskytl odborný podklad jak odvést tranzitní dopravu z centrální části Jihomoravského kraje.  Toto měl Jihomoravský kraj zhodnotit již při pořizování 1. pokusu o ZÚR, což však neučinil.  První pokus o ZÚR musel kraj nakonec sám zastavit poté, co padl rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen Územní plán velkého územního celku Břeclavsko.

Následně ing. Strnad zpracoval v roce 2011 podrobné posouzení pro trasování R43.

Rozpracoval takto i svoji studii z roku 2007 pro dopravní návaznosti pro oblast jižně od Brna.

Tato posouzení měla být podkladem 2. pokusu o ZÚR. V pohledu zpět lze konstatovat, že kraj zcela programově odmítal tuto koncepci, a to přesto, že jasně dokládala svoji výhodnost pro občany Jihomoravského kraje.

Toto Posouzení ing. Strnada z roku 2011 obsahuje detailní multikriteriální posouzení variant pro R43, a to s jednoznačným vyhodnocením, že na základě posuzovaných kritérii je varianta Optimalizovaná (tj. vedená v Boskovické brázdě a jako obchvat Lipůvky) nejvýhodnější variantou, zatímco varianta Německá je z posuzovaných variant variantou nejhorší.

Lze citovat:

Druhý pokus o ZÚR byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu v červnu 2012. V té době probíhaly i paralelní soudní spory o tom, jaká je závaznost Politiky územního rozvoje (PÚR) pro pořizování ZÚR krajů a byla řada nejasností, jak řešit vztah PÚR a ZÚR. V rozsudku Nejvyššího správního soudu z června 2012 je pasáž, kde soud konstatuje, že „plochy a koridory dopravních staveb mohou být v případě splnění zákonných podmínek (mezinárodní či republikový význam) vymezeny již na úrovni PÚR. Toto vymezení je závazné pro ZÚR. Pořizovatel zásad územního rozvoje se musí pokusit tyto koridory zpřesnit tak, aby byly realizovatelné“.

Klíčový je právě odkaz na REALIZOVATELNOST koridorů. Je tedy úkolem ZÚR zpřesnit tyto koridory tak, aby byla zajištěna jejich realizovatelnost.  Je naprosto logické, že pokud se v ZÚR nepodaří prokázat REALIZOVATELNOST koridoru, pak tento koridor nemůže být do ZÚR zahrnut. Toto jasně potvrzuje Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku, když zde uvádí: „Povinností pořizovatele zásad územního rozvoje je převzít do zadání a na jeho podkladě zpracovaného návrhu zásad dle § 37 odst. 1 stavebního zákona záměry obsažené v platné politice územního rozvoje, u nichž dosud nebyla prokázána jejich neproveditelnost. Pokud se v průběhu projednávání návrhu zásad a posuzování jejich vlivů na udržitelný rozvoj území ukáže některý ze záměrů jako neproveditelný, je na pořizovateli, aby s dotčenými orgány (věcně příslušnými ústředními orgány státní správy) a Ministerstvem pro místní rozvoj (dále též „MMR“) na podkladě těchto zjištění dojednal vypuštění záměru z návrhu ZÚR“.

V době projednávání žaloby na 2. pokus o ZÚR (která byla rozhodnuta soudem proti Jihomoravskému kraji a 2. Pokus o ZÚR byl rozsudkem zrušen) nebyl součástí žaloby žalobní bod specificky napadající neproveditelnost záměru R52, tedy není divu, že soud konstatoval, že u R52 taková překážka nebyla zjištěna. Jak je doloženo v jiných částech těchto WEBových stránek, je nyní jednoznačně, a to i autorizovanými studiemi, která kraj vlastní, doložena nerealizovatelnost D52. Není tedy v této době možné tvrdit, že úmyslné vypuštění R52 z autorizovaného posouzení Ing. Strnada zakládá nesoulad s PÚR, naopak zařazení nerealizovatelné D52 jako transevropského Baltsko-adriatického koridoru do 3. návrhu ZÚR zakládá zásadní pochybení při pořizování 3. Pokusu o ZÚR.

V návaznosti na zveřejnění Zadání pro 3. pokud pro ZÚR bylo ve lhůtě pro podání připomínek, v září 2012, zasláno obcemi z JMK dále propracované Posouzení Ing. Strnada (2012):

Toto posouzení vychází z existujících projektů pro páteřní komunikace (zpracovaných v rezortu dopravy), obsahuje detailní rozbory i z hlediska známých výsledků dopravního modelování a posouzení rozdílů mezi tzv. „oficiální“ a „alternativní“ koncepcí, ale ekonomické vyhodnocení alternativní koncepce, kde je doloženo, že dopravně výhodnější alternativní koncepce je také o téměř 50 miliard Kč levnější.

Levnější koncepce nepochybně dává větší šance na rychlejší realizaci, a tím dřívější dokončení páteřní silniční infrastruktury v Jihomoravském kraji.

Opět lze citovat závěry tohoto posouzení:

 

 

 

V roce 2014 vypracoval Ing. Strnad ve spolupráci s projektovou kanceláří Nýdrle koncepci návrhu pro řešení tranzitní dopravy v regionu Brna. 

V této koncepci Ing. Strnad posoudil i situaci na dálnici D1 a podpořil její zkapacitnění, ale současně zcela jednoznačně prioritizoval odvedení dálkové tranzitní dopravy z dálnice D1 na dálnici D35 v úseku Hradec Králové (Opatovice) – Mohelnice, pro spojení Praha – Ostrava, na kapacitní komunikaci „S8“ (Vídeň) – Znojmo – Jihlava – Mladá Boleslav – Liberec  ( Žitava)  a na R55 (Vídeň) – Břeclav – Přerov – Ostrava (Katovice), která převezme podstatnou část tranzitu přes Českou republiku ve směru sever – jih a též tranzitu přes Brno a jeho aglomeraci.  

Zkapacitnění D1 Ing. Strnad podmínil všemi reálnými opatřeními na ochranu veřejného zdraví a uvedl:

„Jelikož trasa D1 prochází v těsné blízkosti městských částí (Bosonohy, Bohunice, Starý Lískovec, Brno-jih, Tuřany, Slatina) a obcí v aglomeraci Brna (Popůvky, Troubsko, Ostopovice, Moravany, Šlapanice, Podolí, Tvarožná) je nutné zajistit maximální ochranu uvedených sídelních útvarů před negativními vlivy dopravy.

Rozhodující jsou vlivy na lidské zdraví, zejména z hlediska nadlimitní hlučnosti a z hlediska nadlimitního znečištění ovzduší. 

Prakticky to znamená, aby v místech, kde osídlení je v kritickém pásmu (tj. do vzdálenosti cca 200m), realizovat tunelovou ochranu (např. pro oblast, kde D1 míjí městské části Brno-Bosonohy a Brno-Starý Lískovec a obce Troubsko a Ostopovice). V ostatních úsecích je nutné vybudovat podél trasy D1 účinná protihluková opatření (zemní valy, protihlukové zdi, apod.) a včetně, kde je to možné, vytvořit zalesněný ochranný pás.“

Dále Ing. Strnad v této studii navrhl severní ukončení R43 na mimoúrovňové křižovatce u Skalice nad Svitavou.