V oblasti Kuřimi se diskutuje o dvou variantách obchvatu, tzv. jižním a severním.

Jižní obchvat Kuřimi je naprosto nerealistický, protože je závislý na postavení D43 v Hitlerově variantě. Jak je dokumentováno na těchto WEBových stránkách dálnice D43 v trase Hitlerovy dálnice s napojením na dálnici D1 u Bosonoh je nerealizovatelná, protože v této oblasti jsou dlouhodobě a významně překračovány zákonné limity prašnosti a je zde tedy již dnes protiprávní stav. Zde je tedy nutné intenzitu dopravy snižovat a ne zvyšovat. Jak upozornil Nejvyšší správní soud

Nerealizovatelný záměrem je záměr nové komunikace (zdroje znečištění ovzduší) v oblasti s ovzduším znečistěným více než připouští zákonné limity.

Schvalovat v ZÚR nerealizovatelné a nepovolitelné záměry je tedy nesmyslné. 

Nelze tedy realizovat ani D43 v trase Hitlerovy dálnice, a tedy nelze ani realizovat jižní obchvat Kuřimi, který je na realizaci existence Hitlerovy dálnice závislý.

Pokud někdo z Kuřimi svým občanům tvrdí, že bude postaven jižní obchvat Kuřimi, pak jen zjevně tyto občany s největší pravděpodobností vystavuje mnoha dalším letům čekání na nepřicházející realizaci jižního obchvatu a tím i občané budou vystavení zcela zbytečně dalším letům, kdy Kuřim nemá obchvat a celá tranzitní doprava i nadále po řadu let bude projíždět přes Kuřim.

Navíc je nutné poukázat na to, že trasa jižního obchvatu Kuřimi je prosazována některými lidmi bez ohledu na to, že město Kuřim do svého územního plánu dalo velkou novou oblast čistého bydlení, tzv. Díly za Sv. Jánem. Není v souladu s cíli územního pánování a je tedy v rozporu se stavebním zákonem navrhovat po novém vybudování rozsáhlé obytné zóny, a to ještě před jejím úplným dokončením, aby zde byla v těsné blízkosti byla vedena vysoce kapacitní (dokonce čtyřpruhová) komunikace. Část této komunikace by navíc měla být díky nepříznivým terénním podmínkám vedena na vysoké mostní estakádě. Problém dokresluje níže připojené schéma z územního plánování:

Na obrázku je také vidět masívní mimoúrovňová křižovatka u obce Česká, která je současně překvapivě blízko i červeně (v územním plánu) vyznačené ploše pro obytnou zónu.

Jen pro úplnost je vhodné zmínit, že z dopravního hlediska mezi nerealizovatelnou jižní variantou a realizovatelnou severní variantou je minimální rozdíl. Dokládá to i dopravní modelování ze zprávy objednané městem Kuřim.

Níže je aktuální návrh řešení severního obchvatu města Kuřim:

Je zde jasně vidět, že trasa obchvatu po podstatnou část své délky není z obytné části Kuřimi vůbec viditelná – viz úsek za kopcem Zborov a úsek za továrnami a věznicí.

Tato varianta řešení vychází vstříc i občanům z Tišnovska, Hradčan, Čebína, Sentic, Malhostovic, Drásova, Všechovic a Skaličky. Navazuje na Čebínem preferovaný obchvat obce a umisťuje mimoúrovňovou křižovatku ve volné krajině na dnešní silnici z Čebína do Kuřimi. Současně navrhuje bezpečný a plynulý nájezd od Malhostovic za železniční tratí v Čebíně.

Jako jednu z možných variant řešení výše zmíněné mimoúrovňové křižovatky je možné uvést zajímavý návrh s tzv. „rychlými pruhy“ pro směr od Tišnova/Čebína ve směru na Brno. Toto řešení umožňuje po těchto rychlých pruzích projíždět křižovatku v daném směru vyšší rychlostí bez nutnosti projíždět dlouhé a pomalejší rampy.

Při tomto řešení je možné dopravně technickými opatřeními zamezit vjezdu tranzitní nákladní dopravy do Kuřimi, a to potenciálně již pro tranzitní dopravu s tonáží nad 3.5 tuny.

Je nepochybně důležité, aby každá potřebná stavba byla nejen realizovatelná, ale také realizována co nejdříve.  Bohužel na jednání Zastupitelstva kraje v lednu 2016 všichni krajští zastupitelé, tedy i reprezentant Kuřimi, hlasovali pro takový postup pořizování ZÚR, kdy v současných ZÚR nemá být rozhodnuto o variantách koridorů v oblasti severně od Brna, tedy ani o oblasti Kuřimi, Čebína a Lipůvky. Zastupitelé totiž v lednu 2016 akceptovali hlasování pouze o variantách komunikace D52 jižně od Pohořelic a tím odsouhlasili, že v ZÚR JMK zůstane nedořešena na řadu let oblast severně od Brna, od dálnice D1 až po Lysice, tedy i včetně oblasti Kuřimi a Lipůvky. Toto byl velmi nešťastný postup, který vede k řadě let dalšího odkladu a další nejistoty pro občany Kuřimi, Lipůvky a Lažan s tím, že tranzitní doprava bude zde tisíce lidí obtěžovat zcela zbytečně.

Následně kraj udělal další změny v návrhu ZÚR, a to že vypustil i původně zahrnutý malý obchvat Lipůvky a všechny komunikace v bezprostředním okolí Kuřimi navrhuje jen jako územní rezervy. Přehledně je tuto situaci možné vidět na níže uvedeném obrázku z návrhu ZÚR projednávaného v červnu 2016:

Čárkované čáry znamenají pouze ideová územní rezervy, nijak v návrhu ZÚR neprověřované.  

Také pro oblast Lipůvky a Lažan návrh ZÚR tedy nepřináší konečné rozhodnutí a naprosto nevhodným způsobem prodlužuje nepřijatelnou situaci, kdy intenzívní doprava projíždí obydlenými částmi obou obcí. Tento odklad o řadu let je nepochybně špatnou zprávou pro obyvatele těchto obcí.

Kraj pro budoucí řešení rezervuje dva koridory, a to koridor Německé (Hitlerovy) dálnice a koridor D43 v trase Optimalizované.

Trasa Optimalizovaná se zcela vyhýbá Čebínu, Drásovu, Malhostovicím, Všechovicím, Skaličce, Malé Lhotě a Lubě, ale tvoří i kvalitní obchvaty pro všechny další obce, tj. Moravské Knínice, Kuřim, Lipůvku, Lažany, Újezd, Žernovník i Černou Horu.

Je absurdní tvrdit, jak bylo uvedeno v SEA a v Návrhu ZÚR z května 2015, že rozdíly mezi trasou Německou a Optimalizovanou jsou malé.  Kdo toto mohl napsat se zřejmě ani neseznámil s realitou v území. Trasa Německá je prakticky likvidační pro Drásov, Malhostovice, Všechovice, Skaličku, Malou Lhotu – vedená i pouhé desítky metrů od obytné zástavby. Obce Drásov a Malhostovice jsou dnes již prakticky srostlé, tedy Německá trasa představuje průtah sídelním útvarem. Německá trasa je navíc v zásadním konfliktu s evropsky chráněnou lokalitou NATURA 2000 nazvanou Malhostovické kopečky a s mimořádně cennou přírodní památkou Krkatá bába (které se vyhýbal i projekt Hitlerovy dálnice z počátku 2. světové války.)

Na rozdíl od tohoto dnes již nesmyslného trasování D43 ve variantě Německé je trasa Optimalizovaná tvořena obchvaty navrženými k maximální možné ochraně obcí. Například mezi Malhostovicemi (částí Nuzířov) a Lipůvkou je trasa Optimalizovaná vedena maximálně korektně po hranici obou katastrů. Trasa D43 je takto vzdálena praktiky 1 km od obytné zástavby Lipůvky.  

Toto nepochybně dokládá, že nelze mluvit o malých rozdílech, ale o situaci, kdy trasa Německá neměla být ani zvažována a měla být bez dalšího vybrána zbývající jediná trasa, tj. trasa Optimalizovaná.

Tedy použití územní rezervy v tomto úseku je naprosto nepřípadné a kraj pochybil, když Návrh ZÚR zde nedokončil do vymezení konečného koridoru pro D43. 

Z hlediska občanů Lipůvky a Lažan je tedy na stole volba mezi:

1.       Ničím neopodstatněnou úvahou, že trasa Německá je přece jen realizovatelná a

2.       Realizovatelnou variantou Optimalizovanou, která vytváří funkční obchvaty Lipůvky a Lažan

Servávání na výše uvedené první variantě nevede k ničemu jinému, než k prodlužování léta existujícího nepřijatelného stavu v obou obcích, a to v absenci jiného dalšího řešení, bez reálně naděje, že lze trasu D43 „přehodit“ do Drásova a Malhostovic.

Kraj tedy měl po řádném dopracování ZÚR rozhodnout a vybrat realizovatelný koridor varianty Optimalizované a bylo by možné začít intenzívně pracovat na projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí a udělat vše, aby aspoň část této potřebné obchvatové komunikace měla šanci získat miliardovou podporu z evropských dotací. Současný dotační program je však pouze pro programové období 2014 – 2020, a pokud kraj opravdu schválí takto chybně navržený návrh 3. pokusu o ZÚR, jaký je na stole v červnu 2016, pak se občané Lipůvky a Lažan mohou doslova rozloučit se šancí na vyvedení tranzitní dopravy ze středu svých obcí na mnoho dlouhých let.

Jedinou šancí je, aby kraj přehodnotil svůj chybný postup při pořizování 3. pokusu o ZÚR a ve prospěch občanů Lipůvky, Lažan, Kuřimi a dalších obcí neodkládal dořešení ZÚR v této oblasti o řadu let, ale aby napravil co nejrychleji své pochybení, dopracovat nedokončené ZÚR, vypustil územní rezervy a schválil konečné koridory pro páteřní silnice. Toto je realistické, pokud by kraj skutečně na věci intenzívně pracoval, možné provést za dobu blízkou 1 roku a nedošlo by tak k oddálení o řadu let.